6. - 17.9.2003
O psech a trampských literátech
Zemí proběhla zpráva, že pes zakousl ani ne dvouletou holčičku, která si
hrála na dvorku. Pes patřil jejím rodičům. Podle nich i podle sousedů
byl hodný a nikdy by nic takového neudělal. Ale
udělal. I vychovanému psu může
prý někdy rupnout v bedně.
Tak pravil známý psycholog. O den později
pokousali dva toulající se bullterieři ženu na Chebsku a nemine týden, aby
pes někoho - nejčastěji dítě –
zle nepošramotil. Když je něčeho hodně,
společnost si zvykne a majitel psa, který
na pískovišti zohavil tvář čtyřleté holčičky, odešel od soudu
s podmínkou.
Na plakátech všech festivalů časopisu
FOLK & COUNTRY je tučně vysázená věta: Vstup
psů vyloučen! Možnost, že psovi rupne v bedně
právě v obrovském davu a za hlasitých tónů
z reproduktorů, je
mnohonásobně vyšší než normálně. O maličkosti,
kterou znám ze žižkovských ulic, totiž že většina psích majitelů si zatím
nezvykla po svých miláčcích uklízet exkrementy, ani nemluvím.
Ostatně jak by se vám líbilo, číst o festivalu
v novinách titulek “Zahrada byla posraná!” ?
Pravidlo “psi na festival ne” přebrala po nás
už většina pořadatelů. Je to rozumné, diváci zůstanou nepokousaní a
psi jsou doma v klidu, často i se svými
uraženými páníčky. Ale každý rok před
festivaly i po nich jsme označováni za nepřátele zvířat a musím odpovídat na
několik mailů, proč že ten zákaz. Odpovídám, že mimo jiné právě proto, že
máme zvířata rádi. Dialog pokračuje otázkou,
proč u nás ne, když na Portu psi smí. Odpověď zní, až bude na Zahradu jezdit
tolik lidí jako na Portu, začneme o to uvažovat.
Ona ta formulka na plakátech vlastně začíná
slovy “Psi a další zvířata…”.
Namítnete jistě, že jako pořadatelé festivalu nedokážeme zajistit, aby tam
někdo nevnesl blechy a máte pravdu. Taky uznávám,
že morče by na festivalu nemuselo být pro návštěvníky
až tak nebezpečné, ale každá výjimka je
cestou do pekel. Nakonec by se všechny folkové internetové servery zcela
zahltily diskusemi, proč netopýři na Slunovrat
mohou a lachtani ne. Ale nemyslete si, zas taková sranda to není. Trochu mne
mrazilo, když mi na festivalu pořadatelé
přivedli psychopata, který se procházel mezi lidmi s živým
hadem za košilí. Byl okamžitě vyveden, přičemž
se oháněl lidskými právy a hrozil, že na nás pošle televizi Nova. Obojí
psychopati nakonec dělají dost často.
*
Zhruba po deseti letech jsem se ocitl v porotě
Trapsavce. Pro vás, kdo nevíte, co to je: jedná se o Trampskou literární
soutěž, která probíhá snad už od trampského pravěku. Na rozdíl od trampských
kapel, jejichž kvalita v posledních letech vytrvale stoupá, úroveň Trapsavce
je podle mého soudu nižší než před těmi
deseti lety. Přiznám se, že nevím, čím to je – možností publikování mají
literáti v zeleném dnes (díky vydavatelství Avalon, trampským i
hudebním časopisům) o hodně víc než ti netrampští. Ale možná jde
jen o můj pohled na sféru, ve které se pohybuji pouze
jako pozorovatel. Zasvěcené trampské literární kritiky třeba udiví to, že
jsem ve složce letošních soutěžních prací neobjevil žádnou novou Tapinu,
Juana, Kavče, Jeňýka nebo Strunku. Stejně jako já se usmívám, když někdo
tvrdí, že nejsou žádní mladí Žalmanové, Křesťanové, Redlové a Nohavicové.
Jupp |