Zážitek z hypermarketu, Standovi kamarádi a živí
koně
Jedno české pořekadlo by se dalo s výhodou přeformulovat
na Řekni mi s kým se stýkáš, a já ti řeknu, jaký jsi. Když člověk sleduje,
s kým se stýká Stanislav Gross, nezbývá mu, než si před současnou vládou
odplivnout. Že jeho přítel pan doktor Janeček byl hypermanažerem totalitního
showbussinessu, že se kamarádil se špičkami ÚV KSČ, si
snad pamatuje každý starší občan této země. Sociální demokraté využívají
jeho služeb ke slepení předvolebních koncertů. Že tam bude zpívat
všehoschopný Michal David, nepřekvapí. Že se tam objeví Gott a Vondráčková,
je normální. Socdem je přece taky pro důchodce. Že se Jiřina Bohdalová stane
jakousi novodobou Švorcovou v růžovém, nás může šokovat. Ale co, ve všech
případech platí, že prachy jsou prachy.
Co my s tím? Buď půjdeme jako telátka poslouchat
normalizační hvězdy. Nebo půjdeme k volbám a tam NEBUDEME volit tuto vládu a
socdem. V opačném případe si můžeme být jisti, že brzy neuslyšíme v rádiích,
v televizi, na deskách a na koncertech nic jiného než hvězdy ze stáje pana
doktora Janečka. Ti, co to pamatují, to mohou potvrdit.
*
Musel jsem něco hodně důležitého vytisknout a v neděli
odpoledne mi došel toner v tiskárně. Zajel jsem do chrámu konzumu. Jak jsem
tak brouzdal v tom nemilovaném, ale praktickém prostředí mezi regály,
promluvil na mne Keller. Nikoliv osobně. Nýbrž z reproduktorů. Člověk by
málem uvěřil, že tam vymývají mozky lidem onou tak zvanou “letištní” hudbou
a oni na mne spřáteleným hlasem. Možná rychle přeladili na
Country radio, když mne viděli vcházet.
Samozřejmě, že jsem díky Milošovi utratil mnohem víc, než jenom za toner.
Takhle rafinovaně to dělají, kapitalisti mizerní! Jen by mě zajímalo, co
pouští z amplionů, když do Makra vstoupí Jan Rejžek.
*
V oficiálním zahájení
Mohelnického dostavníku přijíždí k jevišti dostavník tažený
koňmi. (Ona je to spíš bryčka, ale ti koně jsou krásní, dokonale
nevirtuální, dokonce koblížky produkují.) Aligátorovi dalo jistě dost
přemýšlení, která významná kapela tím dostavníkem ještě za třicet let
nepřijela. Je to ocenění, které převyšuje všechny dostavnické ceny, a že se
jich tam uděluje habakuk. Přiznám se, že mne pojalo příjemné mrazení, když
jsem se dozvěděl, že letos cestoval vítěz Zahrady. A tak jako člověk, který
se stále pokouší vymýšlet nové a nové
věci, občas zapomíná na ty staré a je často obviňován z liknavosti
k tradicím, přeju Aligátorovi, aby se to krásné spřežení ještě dalších
třicet let neobjevilo na Dostavníku jako koňský buřtguláš. I když by se na
tom dalo něco vydělat a všichni pořadatelé bez rozdílu dnes peníze hodně
potřebují.
Jupp |