Media, umění a my.
Několik mladých výtvarníků provedlo zajímavý protestní
akt: ve výstavních prostorách Národní galerie hromadně vykonali velkou
potřebu. Protože nejsme až tak moc puritánské periodikum a hlavně – píšu
tyhle řádky už po dvaadvacáté hodině – mohu klidně napsat, že se ve
Veletržním paláci vysrali na koberec.
Strhla se mela. Puristé i hygienici spustili povyk.
Kdekdo se ptal, kdo to uklidí a kolik ten úklid bude daňové poplatníky stát.
Ti, kteří vnímají Milana Knížáka, současného ředitele Národní galerie, jako
vosinu v zadku, zatleskali. Ať už ho nemají rádi kvůli jeho krokům
podnikaným v čele NG, kvůli jeho tvorbě (kterou chtěli ti vypotřebení
výtvarníci svými výtvory pravděpodobně napodobit) nebo kvůli jeho klikatě
pravicovým postojům.
Probírá se to
z nejrůznějších stran, media budou mít ještě hezkých pár týdnů o čem psát. A
řečeno s Pitkinem, Vo tom to je!
Představte si, že jste mladý málo známý ale schopný
umělec, zůstaňme klidně u těch výtvarníků. Vaši výstavu vám nikdo neuspořádá. A
když už lidi na vás stejně nepřijdou. Noviny neztratí ani řádku. A dál nic.
Jste přesvědčen, že mizerným stavem tohoto odvětví je vinen mimo jiné
ředitel NG? Napíšete o tom dopis ministru kultury. Jeho sekretář naformuluje
vlídnou a nic neříkající odpověď. Noviny to ani nezaregistrují.
Ale když uděláte hromádku na státní koberec, je tady
aféra, skandál, událost, kauza, pikantno a já nevím co ještě. Noviny se o
vás potrhají a zakrátko budete slavní. Podívejte Ester Ládová: už chystá CD.
Možná se časem budou bavit v hospodě dva, kterým je
výtvarný kumšt dnes volný stejně jako střevlíci a nenasycené tetraglyceridy
dohromady.
-Deš na tu vernisáž, vole?
-A kdo tam jako to…
-Ten, co sral v galerii…
-Jasně, že pudu, vole.
Jsem asi ve třech čtvrtinách svého dnešního zápisníku, a
tak je na čase, abych začal vyvracet podezření některých, že na folkovém
webu už zase nepíšu o folku. Naopak, přátelé, dnes je to celé o nás. Žijeme
v mediálně bulvární krajině. Všichni už to pochopili. Jen folkařům stále
ještě nedošlo, že vysrat se na kobere c
je mnohem významnější, účinnější a hlavně mediálně zaznamenáníhodnější než
pinožit se po koncertech nebo propagovat nějaká cédesa.
Proto volám silným hlasem: Pojďme všichni udělat něco pro obrodu a slávu
folkové a country scény (trampy a bluegrass nevyjímaje). Kdo první
z písničkářů vyleze za plného provozu na zábradlí Karlova mostu a bude čůrat
na kolemjdoucí, má u mě panáka whisky. Ti další, když spatří mediální efekt,
jistě nezůstanou pozadu a jejich nápady budou ještě onačejší. Nějaká nahá
folkov á zpěvačka na procházce v ulici Na
Příkopě by se hodila pro medializaci žánru hned v dalším kole. Netřeba
dodávat, že i jí se nabídky koncertů i prodej CD jen pohrnou.
Michal Jupp Konečný |