Zahrada jako myšlenka

Agentura FM Production je v insolvenci. Tahle informace by asi nechala většinu příslušníků folkové komunity v klidu. Toho, že časopis FOLK přestal po jednadvaceti letech vycházet, si už leckdo všiml, i když fejsbukisté a stahovači asi moc nečtou, zvlášť když je to na papíře a ještě se za to platí. Ale to, že není letos Zahrada, postavilo do pozoru pravidelné návštěvníky, co festival milují, ty, co ho milují s výhradami, i ty, co na Zahradě byli kdysi dávno nebo vůbec. 

Osobně si to zas tak neberu. Jestliže se vám přihodí krach po čtyřiceti dvou letech báječného a dramatického života s folkem, není to nic tak strašného. Mrzí vás, že jste někoho zklamali a někomu zůstali dlužni. Ale věříte, že až se otřepete, půjde to zase po jiném laně nahoru a další úpadek vás čeká …2012 + 42 = v roce 2054. Teď jen najít to správné lano, protože ta stará lana jsou už značně roztřepená.

Jak se praví v jednom starém židovském vtipu, krach je vlastně taky úspěch. Najednou se zastavíte a vidíte, co všechno jste, utopení v každodenním shonu, dělali blbě a mohli dělat líp, a co jste ovlivnit nemohli, protože úbytek publika, jeho stárnutí a špatné počasí ovlivnit nešlo. A že se polepšíte, jestli dostanete druhou šanci, jakože se o ni budete sakra prát.

A taky najednou vidíte, jak jsou lidé ovíněni myšlenkou, že krach nějaké agentury znamená totální a všeobecnou smrt. Někteří to berou tak, že konec Zahrady je konec žánru. Další zkoumají, co by z toho všeho mohli urvat pro sebe, profitovat a třeba si zatančit na cizích hrobech. Přivlastnit si cizí myšlenky, nápady a léta dřiny. A pak jsou tu jiní, kteří podávají pomocnou ruku a společně se snaží znovu navazovat nitky potrhané sítě.

Zahrada už se nikdy neobnoví, truchlí většina a představuje si Zahradu jako hudební akci v Náměšti na Hané. Jejich přechůdci truchlili, že Zahrada už se nikdy neobnoví a představovali si Zahradu jako hudební akci ve Strážnici. Mýlili se.

Zahrada totiž není jen festival na nějakém určitém místě. Zahrada je myšlenka, Zahrada je pospolitost lidí stejného názoru, stejné krevní skupiny.

Díky vám všem, podrželi jste nás. Vaše internetové vzkazy o Zahradě a o Růži jsou nádherné čtení. A ještě úžasnější jsou nabídky z různých stran, od pomoci materiální nebo přiložené ruky nebo jen pouhého upozornění na možného sponzora. Když je zle, lidi se nějak víc semknou. Jenže musí nás k tomu dovést až ty špatné časy?